Obsah
Štandrlování
Možná si někteří z vás všimli, že třetí březnová neděle byla trošku odlišná od ostatních. Kromě toho, že sluníčko po mrazivé zimě ukázalo konečně svou jarní sílu, nesl se dědinou zpěv a plechový zvuk pokliček a valchy. To se Nedachlebjan vydal na " Josefovské štandrlování". A jak to všechno vzniklo?
Když jsme se po novém roce domlouvali, čím zpestříme život na naší dědině, vzpomněla Jana Minářová jarní vynášení Morany - zimy. Náš první program, kde by měly být hlavními účinkujícími děti - Nedachlebjánek. Ale zaznělo, proč nezačít něčím, co má ještě hodně z nás v živé paměti, "štandrlováním". Od pamětníků vím, že ještě v 70.letech chodily skupinky zpěváků a gratulovaly Josefům, Josefkám, většinou přátelům a rodinným
příslušníkům.
Tak začalo zkoušení a strategické domlouvání. A pak přišel den D. Trochu s obavami, ale s nadšením jsme vyrazili do krásného nedělního odpoledne. K našemu milému překvapení nás všichni vítali s úsměvem na tváři, za který moc děkujeme.
Shodli jsme se, že by byla škoda, aby tento starý zvyk upadl v zapomnění. Určitě je ještě spousta tradic a zvyků, které zatím tak trochu usnuly. Byli bychom rádi i s Vaší pomocí za obnovu dalších z nich. Zkoušky máme na hasičárně každou středu večer, rádi Vás uvítáme.
Jana Jandoušová
